Září 2012

Když loučení bolí, znamená to, že chvíle, které jsme prožili, nebyly zbytečné

29. září 2012 v 21:18 | Nell
Uf, jsem teď pořád v jednom kole. Začala mi škola - vejška. A já jako vystrašenej prváček jsem vůbec nic netušila :D. Po týdnu už se tam lehce orientuju, ale také jsem zjistila, že toho nebude zrovna málo. A navíc do toho kuju plány na přípravné kurzy a příští rok si pěkně odjet pryč (značně dál), na školu jinou. Jak jistě víte ze starších článků, studuju něco, co nechci. A dávám tomu šanci, ale?! Chci zkusit jít za tim, o co bych alespoň trochu stála (neříkám, že to bezmezně chci, ale je to něco, co mě láká, něco, u čeho cítím, že by to mohlo být to pravé.

Takže, je to všechno velmi zajímé. Moje - "nevím, co chci" mě dohání na každém kroku a někdy v tom fakt dost plavu. Ale hlavně, že velmi dobře vím, co nechci, že ano?! :D :/

Do toho bych poslední týden nazvala jako S-E-N (ale byla to příjemná realita :)), který byl propsaný a nakonec i strávený s milovaným člověkem. Ano, stojí to furt na místě (a asi i bude :-( ), ale ty poslední dny byly úžasné a naplnily mě novou energií. Jen cítím opět ve vzduchu výčitky - jeho vlastní, které ho asi opět dohání, tak mám strach, protože by mi ty naše rozhovory teď hodně chyběly. Tak ho teď nechávám situaci rozdejchávat a snad dojde k názoru (stejnému jako já), že to byl krásně strávený čas. A tohle jsou prosím pěkně věci, kterých já nelituju a nikdy jsem nelitovala. I přes tu hnusy, co se někdy udály. Snad to tak bude mít i on?!

Achjo, zase si kvůli tomu pokládám až moc otázek. Takže pro dnešek radši končím a ať se vám na těch školách, ať už základkách, středních či vejškách... moc daří! A stejně tak v osobním životě.. :)

Na-přes-držku

18. září 2012 v 23:45 | Nell
Víte, co je opravdu neuvěřitelné?! Když vás kárá někdo za nevhodné chování před jeho přítelkyní. Někdo, kdo na kárání nemá nejmenší právo.
/Nevhodné by pro Tebe spíš bylo, kdybych před ní začala vyprávět pohádku o tom, jak je pravda krásná, ne?! Ale věř mi, že tahle by pro Tebe NEMĚLA dobrej konec! ;)/

Jdu se nad vším s dovolením zblejt, velebnosti.

Break the rules

9. září 2012 v 20:43 | Nell |  To je tak, když píšu
Zdravím všechny!

Ano, já vím, lehce jsem se odmlčela poslední dobou. Každý má ale někdy tuhle potřebu, ne? :) Věci se zatím drží v podobných kolejích, což není zrovna hitparáda. Za dva týdny nastupuju na školu, kam nechci. Zároveň vím, že kdybych to ani nezkusila, budu na sebe akorát tak naštvaná.Takže, jdu do toho.

A další "skvělá" věc k tomu? Budu studovat přes 200 km daleko od někoho, kdo utváří hodně velkou část mého života. Sice se budeme vracet do stejného místa bydliště, ale co z toho?! :( Píšu to sem, protože je to věc, kterou nemůžu s nikým řešit. Tajný vztah/nevztah, totální nejistota - každý den, ale zároveň dny naplňující mě neskutečnou energií. I když jsem kvůli tomuhle člověku vysolila spoustu slz, nedovedu si představit přijít o něj. Pravděpodobně mě odsoudíte i vy, ale víte co si myslím? Jestli skutečně osud existuje, nerozdělí nás to, možná se naopak dostaneme k normálnímu vztahu, ve kterém budu jen JÁ a ON (jojo, lehce naivní představa..I knooow). Ale pokud už v mém životě nemá dál figurovat, prostě se postupem času vytratí...
..ne, není mi z těhle myšlenek zrovna dvakrát.

Noo a jinak se do toho všeho snažim pořád něco podnikat, abych neměla pocit, že ten život je tak zlej. Blbý je to, že před trápením utéct nejde (a to jsem v běhu vždycky vynikala) :D..

Tenhle song mi připomíná jeden moc fajn, prosmátý den s milovaným člověkem.

No tak mě třeba zabte. :)