Lidé

12. července 2012 v 21:07 | Nell |  To je tak, když píšu
Za svůj život neustále potkáváme různé lidi.
Když jdu po ulici, míjím mnoho kolemjdoucích, kterých si ani nevšimnu, s některými navážu oční kontakt, někoho si více prohlédnu, protože má třeba zajímavé oblečení. Celkově mě baví pozorovat ostatní. (Že by lehká úchylka?! :D) Potom mám samozřejmě spoustu známých, kamarádů. V poslední době se ale točím spíš kolem zklamání. Zjistila jsem, že "pro dobrotu, na žebrotu" skutečně platí a že se nikomu nedá věřit. Nerada bych, aby to teď znělo jako klišé, píšu to proto, že jsem si to vyzkoušela na vlastní kůži v přehnané míře - nic příjemného. Na druhou stranu je pravda, že když se někdy až moc "dusíme" svým problémem, je potřeba se s někým podělit. Jenže přes všechna možná zklamání v každém vidím jen zradu, takže...co pak s tím, že?!

Potom je další typ lidí, a to jsou ti, kteří vám změní život. Za svojí existenci už jsem pár takových potkala, ať už to byli kamarádi nebo někdo více bližší. Momentálně (lépe řečeno už nějakou dobu) někdo takový, co mi mění a možná i lehce ovlivňuje život, je. S tímto člověkem jsem prožila spoustu zvláštních, krásných, ale i strašně utrápených chvil. Asi jste si mě teď představili jako slečnu ve vztahu. Ale není to tak. Není to vztah v pravém slova smyslu, je to "příběh", který momentálně nejde úplně přesně specifikovat. Do budoucnosti se to netváří moc dobře, protože v poslední době je to dost, řekněme - jednolité - ve špatném slova smyslu. Jenže po čase si prostě uvědomíte, že ztratit takového člověka by byla velmi velká ztráta ve vašem životě. Je vůbec ještě naděje, že se to zlepší? To mě také přivádí k myšlence, zda existuje osud. Ale o tom třeba zase jindy.

Dostaneš-li naději, uvěříš všemu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Creencia Creencia | Web | 12. července 2012 v 21:43 | Reagovat

Ahoj, moc děkuju za komentář :) Vůbec nejsi špatný člověk, rozhodování je těžká věc a konkrétně tohle je asi doposud nejdůležitejší...
Já 100% věřím na osud, takže u Olomouc beru jako svůj osud :) Být tebou, tak bych na tu školu šla, třeba se ti tam zalíbí, a když ne- vždycky to můžeš zkusit za rok znovu ;)
Jinak zklamání jsem zažila od svých blízkých spousty, až jsem úplně ztratila důvěru... "Pro dobrotu na žebrotu" tedy bohužel platí.. Proto se učím být občas trošku víc sobec, občas říct ne a nevěřit všemu a všem... :) Držím palce, ať se všechno zlepší a máš se fajn :)

2 El El | Web | 16. července 2012 v 11:30 | Reagovat

Taky mám občas pocit, že za dobrotu na žebrotu, už tolik lidí mě o pravdivosti tohoto přísloví ujistilo, ale já sem nepoučitelná a lidem stále pomáhám, jen už sem jim tolik nesvěřuji, je velmi málo lidí, kterým řeknu doopravdy to, co cítím a možná je to tak lepší, pak se člověk nemusí trápit tím, že by to někdo někomu vyzradil. Držím ti palce, ať všechno dobře dopadne a vyřeší se to tak, jak si přeješ :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama