Jsem...

29. července 2012 v 23:54 | Nell |  To je tak, když píšu
...věčně vysmátá, bez větších starostí, neustále používám ironii a ráda si ze srandy do někoho rejpnu, jo a topím se v záplavě těch skutečně nejúžasnějších nápadníků. V podstatě si z ničeho nic nedělám a žiju si vyloženě spokojený život.


.
.
.
Really?!

Ano, ostatní to takhle vidí, ale lidi, vždyť já jsem někdy (v poslední době dost často) taková "ženská"! :D
Nojo, ale sama jsem si to takhle rozhodla, že nechci pouštět nikoho do svého nitra, tak si to taky musim sama pěkně "užít". Já vím, já vím. Potlačovat v sobě emoce, pocity, skutečnou náladu a rozpoložení, není zrovna to pravé. Ale někteří (bylo jich dost) mě v nedávné minulosti zradili až moc na to, aby to šlo teď nějak jinak.

No, takže výstižná věta na závěr:
Já se ráno vždycky cítím líp, posere se to až během dne.
:D :/
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Creencia Creencia | Web | 30. července 2012 v 21:52 | Reagovat

Jojo, potlačovat to, co člověk doopravdy cítí, není dobré. Ale někdy to nejde jinak. Znám to až moc dobře...
Tvoje poslední sakrastická věta mě pobavila :)
Btw.: je to pořád lepší,než se už ráno probudit s pocitem, že se to posere... :)

2 Michelle Michelle | Web | 30. července 2012 v 22:43 | Reagovat

je dobré si lidi moc nepřipouštět k tělu, ale taky se to nesmí přehánět, pak by ses mohla cítit opuštěná. já si to vyzkoušela a znovato zažít nechci...

3 Creencia Creencia | Web | 30. července 2012 v 22:55 | Reagovat

Odpoveď na tvůj komentář:
Jo! Ten pocit s hudbou mám taky! A taky si nějaké situace představuju ve "slow motion" :D Ale s tím hudebním doprovodem to mám fakt dost často :D třeba když jsem si šla vylosovat otázku k maturitě, tak mi v hlavě hrálo "Final Countdown" :D

4 El El | Web | 31. července 2012 v 19:45 | Reagovat

S tou poslední větou se absolutně ztotožňuji, přesně na mě sedí. Ráno to vypadá celkem fajn, ale postupně během dne se vždycky musí něco pokazit...
Jinak, rozumím tomu potlačování emocí a předstírání. Sice to není dobré, ale někdy to prostě jinak nejde a já to dělám úplně běžně. Když dáš najevo svou pravou tvář, tak je člověk hrozně křehký , zranitelný a já už několikrát udělala tu chybu, že sem taková byla a pokaždé sem na to doplatila, proto to, co doopravdy cítím, nedávám příliš najevo, i když je to kolikrát hrozně svazující.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama